Tak to jsme my. Roman ( ©Tazmania) a Karel ( Donny) .Když mne oslovil zda bych s ním nezajel na kolech na Slovensko, byl jsem pro všema čtyřma, protože jízda na kole je prostě nádherné odreagování od všeho co zatěžuje a navíc samozřejmě člověk dělá i něco pro své zdraví.

Cílem výletu, který jsme naplánovali na 22. - 26.8.2007 měla být sice Čadca,ale jak jsem se později dozvěděl, měla to být Nová Bystrica, kde byl Donny na vojně. Mapu, kterou jsem chystal pomocí stránek www.mapy.idnes.cz kde jsem pomocí cyklotras našel odpovídající trasu kombinovanou spolu s cyklostezkou a silnicí II. a III. třídy. Délka trasy vycházela papírově na 446 km, kterou jsme se chystali tedy ujet za 5 dní. Jak se později ukázalo, realita byla nakonec krapánek někde úplně jinde....

Sebou jsem si mimo jiné byl nucen nachystat krabici hořčíku kuli zátěži a možným křečím do noh, na které občas trpím, dále Brufen, protože znám svá kolena, Zyrtec a Zodac, neboť jsem alergik a výlet do neznámých travnatých končin v letos silných horoucích dnech, by mohl nečekaně  a předčasně ukončit záchvat, jinak hromadu jídla, pití, oblečení a vůbec vše, co je na takový výlet třeba. Už jen spotřeba vody byla minimálně 3 x 1,5l mírně perlivé vody na den ( neuvěřitelné, že jsem za 4 dny vychlastal přes 12 L vody...), což, ale občas nebyla pravda, třeba taková Poděbradka se mi moc nechutnala a na Slovensku jsem většinou kupoval tu vodu, co ji testovali medvědi bobři a jiná lesní zvěř.....

Při odjezdu to vypadalo, že jsme se do termínu s počasím moc netrefily. Předpověď hlásila déšť od středy až do neděle. Středeční ráno nám dokázalo, že se meteorologové moc nemýlili, pršelo a tak jsme čekali, jak to bude dál. Naštěstí však za hodinku déšť ustal, a my tak vyrazily o hodinku později, testnout, co všechno vydržíme.

Pak už cesta probíhala tak, jak jsme měly namyšleno...

Sice nás každé ráno smočil déšť, ale v zápětí ustal a my tak mohly projet plánovanou trasu. Bylo takové parno, že jsem nakonec skončil s popáleným čelem a stehny. Donny tenhle problém neměl, zřejmě má pokožku stavěnou trochu jinak. Cestou jsme se zastavili v Novém Hrozenkově, kde skákali na lyžích snad budoucí Valentové. Měl jsem jen malý kompaktní foťáček, tak jsem chvilku nacvičoval, aby snímky byly aspoň trochu ostré, něco přece jen z fotek nakonec vyšlo. Bylo to super, chvilku jsme je pozorovali a pak jeli zase dál.

I když jsme to zas tak neplánovaly, první den jsme ujeli 128.42 km. U tábořily jsme se v kempu, který jsme hledali víc jak hodinu, ale díky tomu, že k němu nevedla žádná navigační tabule a my na mapách kempy vyznačené neměly, spoléhali jsme na dopravní značení, nakonec jsme do kempu dorazily, zaplatily za místo a osoby a i když to vypadalo, že není místo, plácek se našel a dokonce jsme nakonec do uživatelské chatky mohly schovat i kola s bagáží, takže kromě stavění stanu odpadlo protivné zajišťování věcí a kol. Kopce, nebo tedy převýšení u Zlína a na hranicích v makově nás teprve čekalo, dosud jsme jeli stále po rovině...

Tady už šlo do tuhého, převýšení bylo opravdu silným zápřahem

A tak jsme se přibližovali, Makov byl co by kamenem dohodil. Mysleli jsme, že najdeme nějaké schopný kemping, ale vyvedu všechny z omylu. Ani doma na internetu se nám nepodařilo najít nic, kde by se dalo přenocovat. Okolo byla všude chráněná krajinná oblast, tak nebylo možno ani rozdělat stan na nějakém paloučku a nakonec, ty zprávy o medvědech na Slovensku, hm hm... Nakonec jsme v Makově hned na začátku dědiny přespaly na hřišti, které patřilo majiteli ubytovny, která byla obsazená až po střechu, ale aspoň nám dovolili se osprchovat, což bylo po dni plném kopců a útrap docela osvěžující plus. Nechal jsem jim tam aspoň jako dík dýško v hodnotě 80,-SK, které mi vraceli při nákupu čepované kofoly. Nebyla to sice ta naše, ale byla strašně dobrá, i když barmanky se spíše divily, že mi chutná. " Taká ofarbená řičica, ta Vaša je ovela lepšia.." Hm tak jo, ale na slovensku, aspoň tam, kde to šlo jsem stále crcal tu jejich.

Další den jsme měli namířeno do Čadce,ale jak se nakonec ukázalo, cílem cesty byla ona Nová Bystrica. Na tachometru mám v tu chvíli 217.50 km. I když nevím proč, stále nám bylo jaksi do smíchu, ale přece jen, procházka růžovým sadem to teda nebyla.

Když jsme za Čadcou míjeli benzínku, všimly jsme si hostesek s plácačkou stop, jak zastavovali odjíždějící auta a obdarovávali řidiče těma plechovečkama s křídly, tak jsme k nim zajeli a dali řeč. Nemyslete si, ty soudky, které na sobě měli byly docela těžké a pití v nich opravdu vychlazené, holky nás obdarovali, docela prima spestření na cestě

Skoro cíl naší cesty, to jsem ještě netušil že dědinky Stará a Nová Bystrica mají v délce cca 15 km každá. Co se obyvatel týče, neměla jich více jak Lednice na Moravě. Spíše tak polovinu

Skutečným cílem byla Hlúž, Vychylovka, kde byl Donny na vojně a tenkrát tam tuto úzkou jednokolejku stavěli. Poloha GPS je N49° 16.043´ EO17° 50.369´ Cesta tam byla dlouhá 251,98 km, ale před sebou jsme měli ještě asi 60 km zpět, už jsme nechtěly spát na Makově, tak jsme po hodince odpočívání jeli zpět, v Makově cca v 20,00 dali každý tu dobrou kofolu a jeli na hranice aby jsme si ustlali již zpět v česku. Celé naše cestování jsme nakonec tímto zkrátily o jeden celý den.

Tak nějak to vypadalo opět na hranicích Makova, kde jsme zdolali poslední kopec tohodle dne a cesta nás prozatím čekala již jen z kopce do nejbližšího kempu.

Jojo, kemp Mašůvky, náš poslední cílový tábor. Dojeli jsme do něj tak cca v půl desáté večer. Recepce uzamknutá, zřejmě již tak pozdě nikoho nečekali, ale kemp byl otevřen, tak jsme rozbily stan a snažili se usnout, to jsme nakonec zvládli až kolem půlnoci.

Cestou mne potkal ještě jeden malý problém. Praskl mi držák computeru. Nepočítal jsem s takovýmto problémem a nebyl na něj náležitě připraven. Byla to nepříjemná záležitost, nevěděl jsem jak jedu rychle, jak dlouho a kolik zbývá km do smluveného bodu. navíc hrozilo, že přijdeme o celkovou trasovačku a nebudeme na závěr moc rekapitulovat. Hned v prvním cykloservisu naštěstí, nebo spíše zázrakem držák měli, tak jsem jej vyměnil a jelo se dál. Tento náhradní díl bude příště již i v povinném vybavení mého kola. Docela mne tato závada dostala...

Ehm, ve Zlíně byla Nová rallye a bilboardy s reklamou lemovaly  silnice. Trefily jsme přes Zlín tu největší dopravní fanouškovskou špičku, kdy se všichni sjížděli k okruhu...

Když jsme vyjížděli z kempu Mašůvky, čekalo nás cca 160 km do Břeclavi a Donnyho 167 do Lednice. Sice to od Zlína nebylo zas až tak daleko, ale každá taková cedule nám dělala vskutku radost, i když nálada už nebyla taková, ale nebylo to dáno únavou. Znamenalo to jediné, že do devíti nejpozději budeme doma výlet tím pádem skončí a zbydou na něj jen vzpomínky a fotky...

Rekapitulace na závěr

Hlavní stránka

Výlet

Mapa